Vývoj fotografie barevné

Vývoj fotografie barevné má své počátky ještě před rokem 1870, kdy se datují první barevné snímky Louise Ducose du Haurona. Hlavní předpoklady pro vývoj barevné fotografie vznikly však až v polovině 30 let 20.století, kdy se na trhu objevily trojvrstvé inverzní barevné fotografické filmy na subjektivním principu hned od začátku v dostatečném množství a za poměrně přijatelnou cenu. Výhodou pro další vývoj barevné fotografie v Evropě byli možnosti kvalitního polygrafického provedení( které jsou například v Holandsku, Itálii, Německa, a Švýcarsku podstatně lepší než v USA) a větší okruhy lidí s vyspělou kulturou vidění a upřímným vztahem k uměleckým projevům (které svým počtem opět převýšili podobné zájemce v zámoří).V Evropě se proto dostala barevná fotografie do časopisů a pro kulturně náročné čtenáře, rovněž vznikli obrazové knihy, v nichž barva nesloužila jen k zvýšení přesnosti dokumentárního podání ale stala se svébytným prostředkem k dovršení tvůrčího účinku. Také se barevné fotografie využilo i v módě, kde místo někdejších stereotypních póz manekýnek se začali lépe uplatňovat fotografové, kteří i v tomto oboru pracovali s určitou dávkou tvůrčí fantazie.
V dnešní době zabírají velkou část trhu fotoaparáty digitální, které nepotřebují pro focení žádný film. Fotografe je vlastně soubor dat.