MPEG

Co je to MPEG-2?
Normu MPEG vyvinula společnost Motion Pictures Expert Group, organizace filmových a video profesionálů
a byl ustanoven jako průmyslová norma; -2 znamená „kompresní norma verze 2“. Tato norma
si zajistila široké přijetí na trhu. Toto je formát nahrávaný na DVD disky, formát přijímaný domácímy
satelitnímy anténami a formát na který se chstá přejít například i státní vysílání Spojených států. Hlavní
výhodou formátu MPEG-2 je to, že nabízí velmi vysokou kvalitu videa při datovém toku kolem 1MB/s.
To je pouze asi jedna čtvrtina datového toku potřebného pro DV. Proč tedy není vše již v MPEG-2?
Zatímco MPEG-2 je výborný formát pro distribuci, je málo vhodný pro přímé nahrávání a editaci
videa. MPEG-2 používá kompresní schéma jak inter-frame (snímková komprese), tak intra-frame
(mezisnímková komprese). Typ intra-frame komprese, kterou MPEG-2 používá, spočívá ve sledování
Přesto, že DV není dokonalé,
nabízí vysokou kvalitu cenově
výhodného video formátu,
dostupného širokému spektru
uživatelů.
12 A
d
o
b
e
D
i
g
i
t
a
l
V
i
d
e
o
pohybu částí obrazu ve snímcích a zaznamenání těhto změn spíš, než aktuálního stavu obrazových
bodů. Tento systém je velmi sofistický, ale zároveň velmi časově náročný (náročný na výpočetní výkon
pozn. překladatele.). Systém MPEG-2 vyžaduje mnohonásobně více času pro komresi videa, než pro
jeho dekompesi při prehrávání. Dále musí mít codec MPEG-2 k dispozici najednou mnoho okolních
snímků videa pro správný výpočet komprese. Jak vyplývá z výše uvedeného, je velmi těžké provádět
střih a pracovat s MPEG-2. Například řekněme, že chceme provést změnu na snímku číslo 128 vašeho
videa. Namísto toho, aby se přečetl jen snímek 128 z disku, je třeba, aby systém přečetl ještě snímky
124, 125, 126 a 127 pro výpočet aktuálního vzhledu snímku číslo 128.
V systému MPEG-2 existují tři druhy snímků; nazýváme je I, P a B snímky. I znamená „inframe“ snímek
a je podobný snímku z DV videa. P je snímek „predicted“ a je vypočítávaný z předchozích snímků.
B je snímek „bi-directional“ je vypočítávaný nejen ze snímků předchozích, ale také ze snímků následujících.
Nejvíce dat je potřeba pro snímek I, snímek P je daleko menší, jeho velikost může být i desetina
velikosti snímku I. Snímek B má nejmenší velikost. Protože jsou snímky P a B vypočítávané ze snímku
I, nemůžeme použít jen jeden smímek I a všechny ostatní snímky mít P a B; snímky typu I musí být
obsaženy v sekvenci, protože jinak narůstá chyba výpočtu a rychle se ztrácí kvalita obrazu. Typická
sekvence MPEG-2 může vypadat:
I-P-P-P-P-B-B-B-B-P-B-B-B-P-I-P-P-P-P-B-B-B-B-P-I-P-P-P-B-B
MPEG-2 je velmi flexibilní formát, pro možnost snímání a střihu videa lze použít kódování jen za
pomoci snímků typu I. Video lze po dokončení střihu „překompresovat“ do formátu IPB pro zmenšení
velikosti vhodnější pro distribuci. Popularita formátu MPEG-2 směřuje ke kamerám MPEG-2, které
budou ovšem zpočátku určené jen pro domácí použití - kamery DV nabízí lepší kvalitu obrazu videa
pro náročnější až profesionální použití.
13 A
d
o
b
e
D
i
g
i
t
a
l
V
i
d
e
o