Vzniká

znatelné napětí mezi tím, co takováto synchronní struktura uspořádání vymezuje a předpokládá, a tím, co do jí vymezených obrazů, kompozic a struktur vstupuje náhodně, jako událost. Zde se již tematizuje a dramatizuje neviditelný prostor ‘mezi’ strukturami a obrazy, tedy interval – ať už konkrétně ten filmový, který máme možnost uvidět ve scéně ze snímku Zet a dvě nuly, když je mezi dvěma záblesky snímajícího časosběrného zařízení ukradena jedna z položek snímaného zátiší – rozkládající se garnát, nebo přeneseně –jiný (časový interval mezi zhotovováním kreseb v Umělcově smlouvě, mezi jednotlivými čísly při počítání do sta v Topení po číslech, mezi písmeny abecedy v Zet a dvě nuly).