RGB a YCC barvy

Mnozí z vás již znají barevný prostor RGB, který je založen na barevných složkách R(červená), G(zelená),
B(modrá). RGB systém používá váš počítačový monitor. Každý bod, který vidíte, se skládá z čeveného,
zeleného a modrého světla luminoforů, které jsou velmi blízko u sebe. Protože jsou luminofory
velmi blízko u sebe, vaše oko složí jednolivé složky a vy vidíte jeden barevný bod. Tři barevné složky
RGB jsou v počítačovém světě běžně nazývány barevné kanály.
Počítač ukládá a přenáší barvy jako 8 bitovou informaci pro každý barevný kanál RGB, to dává dohromady
24 bitovou informaci, tedy více než milion možností barvy pro každý jednotlivý bod. Tento
systém zobrazování barev je znám také jako „24-bitová barva“.
Televize také zobrazuje video pomocí barev RGB luminoforů tak, jak je popsáno výše. Televizní signál
však není přenášen a ukládán v RGB. Ptáte se proč?
Když byla televize vynalezena, pracovala černobíle. Termín „černobíle“ trochu nepřesné označení, protože
na obrazovce ve skutečnosti vidíme celou stupnici šedé mezi bílou a černou. To znamená, že pro
určení jednotlivého bodu je potřebná jen jedna informace (známá jako luminance).
Když začala být vyvíjena barevná televize, byl vznesen požadavek na to, aby barevné vysílání bylo
možné sledovat i na černobílé televizi, protože miliony diváků svou černobílou televizi přece nevyhodí.
Prostě byl nutný pozvolný přechod na novou technologii. Místo toho, aby se barevné vysílání začalo
přenášet pomocí RGB, byla použita (a stále se používá) technologie známá jako YCC. „Y“ je stejná složka
jako „stará“ luminance používaná v černobílé televizi a dvě „C“ znamenají nové barevné složky. Dvě
barevné složky určují odstín barvy bodu, luminance potom jeho jas. Tím byla zajištěna kompatibilita
černobílého a barevného vysílacího systému.
Chcete vědět víc o rozdílu mezi RGB a YCC barvami? Většinou nebudete potřebovat hlubší znalosti
tohoto problému. Produkty jako je Adobe Premiere a Adobe After Effects mohou míchat a spojovat
video v rozdílných formátech bez problémů. Samozřejmě není špatné rozumět rozdílům, takže až
zvládnete základy, můžete se pustit do studia technických detailů jako je snímání a kompozice barev.

Prokládané a neprokládané video

Pokud vaše video zamýšlíte prezentovat na bežném televizním přijímači (na rozdíl od digitální televize,
nebo počítačového monitoru), je zde ještě jedna věc, kterou byste měli vědět o snímkové rychlosti.
Běžná (ne-digitální) televize zobrazuje prokládané video. Elektronový paprsek přejíždí přes vnitřní
stěnu stínítka obrazovky, kde jsou naneseny luminoforové vrstvy. Luminofor potom zaří světlem, které
vidíme. Intenzita paprsku řídí intenzitu vyzařovaného světla. Paprsek projíždí postupně řádky obrazovky
a když dosáhne spodního okraje, vrací se zpět na začátek. V prvních televizích měli dostupné luminofory
velmi krátkou dobu svítivosti (tzn. po krátké době po ozáření elektronovým paprskrem přestávaly
vydávat světlo). Proto za čas, než parsek proběhl až na dolní konec obrazovky luminofory na horní
části již přestávaly svítit. Jako kompenzace této vlastnosti byl u prvních televizí vymyšlen systém prokládání.
To znamená, že elektronový paprsek nejprve projede všechny liché řádky a poté se vrátí na začátek
a projíždí řádky sudé. Těmto dvěma sadám řádků říkáme "horní" (liché) a "dolní" (sudé) půlsnímky
v televizním signálu. Z tohoto důvodu televize zobrazující 25 snímků za sekundu ve skutečnosti zobrazuje
50 půlsmínků za sekundu.
Proč je problematika snímků/půlsmímků tak důležitá? Představte si, že sledujete video s míčem letícím
přes obrazovku. V první 1/50 sekundy televize vykreslí všechny liché řádky na obrazovku a ukáže míč v
dané pozici. Protože míč pokračuje v pohybu, sudé řádky budou v následující 1/50 sekundy vykresleny
na televizi s jinou pozicí míče. Pokud používáte počítač k vytvoření animace nebo pohybujícího se
textu, váš program musí vypočítat obrázky pro dvě sady půlsnímků pro každý snímek aby bylo dosaženo
plynulého pohybu. Software jako je Adobe Premiere a Adobe After Effects provádí tyto operace
správně. Problém snímků/půlsnímků je důležitý jen v tom případě, že video bude zobrazováno na
bežné televizi. Pro video určené pro zobrazování jen na počítači tento problém odpadá, protože počítačové
monitory používají neprokládané zobrazování video signálu.