Další otázkou

je klíčování snímků (Keyframes). Pokud kódujete ve vysokém bitratu (pro 2CD a více), můžete klidně nastavit keyframes na každou sekundu. Budete mít menší problémy se "zamrznutými" snímky a s rychlým posuvem dopředu. Nicméně. pokud kódujete v nižším bitrate (na 1CD), měli by jste používat větší interval pro keyframy (okolo 5-10 sekund), jinak dostanete nižší kvalitu videa.

Měli by jste taktéž zvážit, že výsledná hodnota souboru taktéž závisí na zvoleném rozlišení. DivX pracuje lépe s filmy s nižším rozlišení. Taktéž je dobré se zbavit černých okrajů (nahoře a dole). Jaké rozlišení lze tedy doporučit?

DivX

Pamatujte si, že DivX pracuje v režimu VBR (proměnlivý bitrate), takže pevně stanovená velikost souboru může být ve výsledku odlišná. Zvláště FlaskMpeg má ve zvyku vytvářet větší soubory, než očekáváme. Proto nastavujme o něco nižší bitrate než vypočtený. Ono nejhorší je, když výsledný nám soubor přesáhne kapacitu CD. Výsledné video by mělo mít rychlost dat okolo 80-150kb/s (Zjistíme to v informacích o souboru). Samozřejmě, že existují případy, kdy je rychlost dat vyšší. Bývá to zpravidla, když nastavíme větší bitrate. čím je bitrate větší, tím by mělo být video kvalitnější, ale náročnější na hardware a hlavně soubor bude větší.

Bitrate a rozlišení

Každý chce dosáhnout filmu dokonalé kvality. Délka filmu závisí na zvoleném rozlišení a na použitém bitrate. Taky hodně záleží na žánru filmu. Když bude film hodně akční, dostaneme při určité nastavení větší soubor, než bychom dostali při filmu, kde jsou pomalé scény. Taktéž filmy, které jsou "tmavší" se komprimují lépe. Mnohdy tedy stojíme před otázkou, jaký bitrate je nejlepší. Vězte, že kvality DVD nikdy nedosáhnete. DVD je prostě DVD. Vždycky se budeme pouze snažit, aby to vypadalo co nejlépe. Zvolený bitrate a rozlišení závisí na aktuálním filmu. Proto neexistuje pevně stanovený popis, jaký bitrate a rozlišení se mají použít. Aby jste se nemuseli strachovat o to, jak veliký soubor vám z toho vyleze, existují různé pomocné programy, které to spočítají za vás. Současné nástroje na převod obsahují v sobě zabudované tyto kalkulátory, které vám usnadní práci. Následující řádky vám pouze pomohou v rozhodování, jaké rozlišení můžete použít.

EPIZODY ČERVENÉHO TRPASLÍKA

1.série (1988)

1. KONEC (THE END)
2. OZVĚNY BUDOUCNOSTI (FUTURES ECHOS)
3. ROVNOVÁHA SIL (BALANCE OF POWERS)
4. ČEKÁNÍ NA BOHA (WAITING FOR GOD)
5. SEBEVĚDOMÍ A MINDRÁK (CONFIDENCE AND PARANOIA)
6. JÁ NA DRUHOU (ME2)


2. série (1989)

7. KRYTON (KRYTEN)
8. LEPŠÍ NEŽ ŽIVOT (BETTER THEN LIFE)
9. DÍKY ZA TU VZPOMÍNKU (THANKS FOR THE MEMORY)
10. ŠKVÍRA VE STÁZI (STASIS LEAK)
11. QUEEG (QUEEG)
12. PARALELNÍ VESMÍR (PARALLEL UNIVERSE)


3. série (1990)

13. POZPÁTKU (BACKWARDS)
14. TROSEČNÍCI (MAROONES)
15. POLYMORF (POLYMORPH)
16. VÝMĚNA TĚL (BODY SWAP)
17. FOTOSTROJ ČASU (TIMESLIDERS)
18. POSLEDNÍ DEN (LAST DAY)


4. série (1991)

19. KAMILA (CAMILLE)
20. D.N.A. (D.N.A.)
21. SPRAVEDLNOST (JUSTICE)
22. BÍLÁ DÍRA (WHITE HOLE)
23. JINÁ DIMENZE (DIMENSION JUMP)
24. ROZTAVENÍ (MELTDOWN)


5. série (1992)

25. HOLOLOĎ (HOLOSHIP)
26. INKVIZITOR (INQUISITOR)
27. PSYCHOTEROR (TERROFORM)
28. KARANTÉNA (QARANTINE)
29. DÉMONI A ANDĚLÉ (DEMONS AND ANGELS)
30. NÁVRAT DO REALITY (BACK TO REALITY)


6. série (1993)

31. PSIRÉNY (PSIRENS)
32. LEGIE (LEGION)
33. PISTOLNÍCI Z APOKALYPSY (GUNMEN OF APOCALYPSE)
34. EMOCUC-POLYMORF 2 (EMOHAWK-POLYMORPH 2)
35. RIMMEROSVĚT (RIMMERWORLD)
36. MIMO REALITU (OUT OF TIME)


7. série (1997)

37. PEKELNĚ OSTRÝ VÝLET (TIKKA TO RIDE)
38. NACHYSTEJTE KVĚTINÁČE (STOKE ME A CLIPPER)
39. UROBOROS (OUROBOROS)
40. ZKOUŠKA KANÁLEM (DUCT SOUP)
41. STESK (BLUE)
42. ŽÁDNÁ LEGRACE (BEYOND A JOKE)
43. EPIDÉM (EPIDEME)
44. NANARCHIE (NANARCHY)


8. série (1999)

45. ZPÁTKY V ČERVENÉM I (BACK IN RED I)
46. ZPÁTKY V ČERVENÉM II (BACK IN RED II)
47. ZPÁTKY V ČERVENÉM III (BACK IN RED III)
48. KASSANDRA (CASSANDRA)
49. TELEVIZE KRYTON (KRYTIE TV)
50. PETE I (PETE I)
51. PETE II (CAPTAIN´S OFFICE:PETE II)
52. JENOM SYMPAŤÁCI... (ONLY THE GOOD...)

"Ten taky. Asi ho to otrávilo, že konfiskujeme narkotika místo nich. Ale když na to sami nestačí..."

"Ne že konfiskujeme. Ty konfiskuješ."

"Jakobsson ovšem připouští, že Assarsson byl největší velkopřekupník v téhleté branži, na kterého se kdy u nás přišlo.

Ti dva Assarssonové museli vydělávat nepředstavitelné prachy."

"A co ten druhý chlápek? Ten cizinec?"

"Dělal jim kurýra. Je to Řek. A měl diplomatický pas. Sám je narkoman. Assarsson si myslí, že to prásknul on. Říká, že na narkomany nikdy není spolehnutí. Je moc nespokojenej. Asi proto, že se toho svýho kurýra včas nějak vhodně nezbavil."

Krátce se odmlčel.

"Ten Göransson z toho autobusu byl přece taky narkoman. Co když..."

Gunvald Larsson nedomluvil, ale Martinu Beckovi jeho nedořečená poznámka stačila.

Kollberg se piplal se seznamy, ale nerad je ukazoval. Stále víc si ujasňoval, s jakými pocity se asi Stenström tímto starým případem zabýval. Martin Beck měl pravdu, když prohlásil, že vyšetřování případu Tereza je nenapadnutelné. Jakýsi nevyléčitelný formalista ke spisu dokonce připojil odborný komentář, že "případ je v metodickém smyslu vlastně vyřešen a celé pátrání je školský případ dokonale provedeného policejního vyšetřování."

Z toho by tedy plynul závěr, že jde o perfektní zločin.

Vypracovat seznam mužů, kteří s Terezou Camaráo přišli do styku, nebylo snadné. Bylo až k nevíře, kolik lidí za těch šestnáct let, co od té doby uplynulo, stačilo umřít, emigrovat nebo si změnit jméno či onemocnět nevyléčitelnou chorobou a vyčkávat svůj konec v tom či onom ústavu. Někteří zase seděli ve vězení nebo v protialkoholní léčebně či v internaci. Nemálo jich prostě zmizelo, ať už se vydali na moře nebo jinam. Další se dávno odstěhovali do vzdálených končin země, vytvořili si jiný způsob života a po rychlém přešetření mohli být ze seznamu vyškrtnuti.

eni to vtip, ale recenze na Pana prstenu z polska(snad) 70. let...

Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě, obrazem dělnické třídy, která jednotně v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě že zpovykaný synáček z buržujské rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu -zemí oplývajících mlékem a strdím -, elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají) a jediné, co je trápí, je hrozba z východu. Síly dobra zde přestavuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejiíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem. (...) Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a šiřitel pokroku, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno bojůvkou fanatických zpátečníků. Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocností Gondorem. (...) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy! *

Romeo a Julie

Tím chci říct, že přes počáteční pochybnosti se mi tento reinkarnační experiment velmi zalíbil a pokud se v našich kinech objeví dejme tomu Macbeth, rád ho zkusím, tím spíše, pokud v něm budou soudobí herci. Na druhou stranu je fakt, že jsem málo zběhlý v Shakespearovi divadelním i filmovém, ovšem věřím, že i po shlédnutí tří tuctů takovýchto snímků bych stále považoval Luhrmannův film za kvalitní a výjimečný.

Romeo + Juliet; USA 1996, 120 min.; Režie: Buz Luhrmann; Scénář: William Shakespeare (hra), Buz Luhrmann, Graig Pearce; Kamera: Donald McAlpine; Hudba: Nellee Hooper, Gary S. Scott, Marius De Vries, Craig Armstrong; Hrají: Leonardo DiCaprio (Romeo), John Leguizamo (Tybalt), Claire Danesová (Juliet), Jamie Kennedy (Sampson), Dash Mihok (Benvolio), Harold Perrineau Jr. (Mercucio).

Výrazný kus práce

odvedli tvůrci také na vizuální stránce filmu. Občas se na plátně odehrávají přímo barevné orgie doprovázené latinskoamerickými nebo punkovými melodiemi, po nějakém čase vám ale jejich kombinace s jambickými pentametry přijde jako velmi organická a nerušící. Ostatně zatímco se umné verše z paměti vytratí velmi záhy, neobvykle dynamicky natočené souboje, stejně jako hýřivá krása oslavy u Capuletů se řadí k podívaným, na něž se nezapomíná.

Na druhé straně je ovšem nutno přiznat, že nemalá část z výše uvedených kladů byla Luhrmannově snímku vytýkána. Především samozřejmě znalci Shakespearova díla, jimž se tato netradiční verze zdála příliš křiklavá a násilně moderní. Otázka po hranici, kam až může tvůrce beztrestně zajít ve snaze o přiblížení klasika dnešní generaci, je nepochybně zajímavá a stále nevyřešená. Odhlédneme-li ovšem od porovnávání s odkazovaným dílem, zbyde nám originální a svébytný film, jehož atraktivita je samozřejmě úměrně větší pro ty, kteří do divadla příliš nechodí a dílo Mistrovo neznají. Tedy pro lidi, proč to nepřiznat, jako jsem já.

Romeo a Julie

Jeden z důvodů, proč při míchání nevybuchly vzájemně dost nesnášenlivé ingredience Luhrmannovi do obličeje, představují kvalitní herci v hlavních rolích. Leonardo Di Caprio, tehdy ještě známý jen jako talentovaný mladík, ztvárnil svého romantického hrdinu s obrovským nasazením a strhující přesvědčivostí. Podobná jiskra vyzařuje i z půvabné Claire Danesové, jejíž Julie by se mohla stát předmětem láskyplného zbožňování stejně dobře dnes jako před 400 lety. Zejména při jejich výstupech ustupuje nezvyklá divadelnost filmu do pozadí a vy jste nenávratně vtaženi do děje.

Romeo a Julie

Tragický příběh dvou milenců sice přesně zachovává nejrůznější detaily Shakespearovy hry, včetně jeho veršů, ovšem děj je přenesen do moderního města 20.století. Místo honosných renesančních kostýmů nastoupily havajské košile, místo koní rychlá auta, meče byly nahrazeny pistolemi a komentář obstarává televizní reportérka. Herci mluví s americkým přízvukem, Romeo se veršovaně zpovídá ze své vnitřní rozháranosti u kulečníku v herně nazvané pietně Globe. Výsledek je dost svérázný, pro mnohé Shakespearovy milovníky jednoznačně urážlivý, ale také překvapivě působivý.