Návrat do Země Nezemě

Snímek Návrat do Země Nezemě vyrobili příslušnící mladší generace tvůrců Disneyova studia, kteří již Disneyho osobně při práci nezažili (zemřel v roce 1966). Studio jako celek však přesto, i díky bohatému archívu, dodnes udržuje svůj tvůrčí styl, tradice a klišé. V případě druhého dílu Petra Pana byl zdrojem nápadů více půl století starý film než vlastní Barrieho poetická předloha. Podoba hlavních postav je převzata přímo z původních výtvarných návrhů Milta Kahla z 50. let. Návrat do Země Nezemě je zábavnou komercí určenou menším dětským divákům, která si udržuje slušnou kvalitu, nevyniká však ani originalitou, ani hlubším umělecký cítěním.

Skotský dramatik

a spisovatel James Matthew Barrie (1860—1936) si získal proslulost především vytvořením postavy Petra Pana. V roce 1904 napsal divadelní hru Petr Pan aneb chlapec, kerý nechtěl vyrůst. V roce 1911 pak jeho příběh rozvedl v knize Petr Pan a Wendy, která se stala předlohou Disneyových snímků. První filmovou verzi však již v roce 1924 natočil pro Paramount irský divadelní režisér Herbert Brenon. Scénář k tomuto němému fimu napsal sám Barrie a on rovněž vybral pro roli Petra Pana osmnáctiletou herečku Betty Bronsonovou. Výsledná podoba filmu byla však pro Barrieho zklamáním. Práva k provozování hry, vydávání knihy a jejich užití k dalším adaptacím odkázal londýnskému sirotčinci Great Ormond Street Hospital.

Jednoduchý příběh

určený dětem vyniká pestrostí a barevností, svižným tempem a přehledností děje. Disneyovská rozvernost a cukerínový sladkobol (Walt Disney ve svých filmech, studiu i domácnosti vždy prosazoval kult spokojené rodiny) však nedovoluje snímku překročit hranice průměrné komerční zábavy. Dokonale zvládnuté postavy Petra Pana, víly a Hooka předvádějí hojnost pohybů a slovního vtipu. Scény bohatě ilustruje hudební doprovod, který se ale až příliš drží v mezích disneyovské tradiční formy. Film hladce běží jako (až příliš) dobře seřízený stroj. Český dabing se přizpůsobuje originálu, převedeny jsou i písně. Nešťastné je přezvání víly Zvoněnky (v originále TinkerBell) na Nezbedu.

dospělá Wendy

V Londýně sužovaném druhou světovou válkou žije dospělá Wendy se svou rodinou. Muž odchází bojovat a nechává doma ženu a dvě děti: malého Dannyho a dvanáctiletou Jane. Ta se cítí být již napůl dospělou a odmítá matčiny a bratrovy „fantazie“ o Petru Panovi. Jednoho dne se na noční obloze objeví koráb piráta Hooka a unese spící Jane do Země-Nezemě. Hook děvče užije jako vnadidlo na Petra Pana, s kterým vede trvalý boj. Hook i Pan jsou překvapeni, že Wendy dospěla a v pirátově pytli je její dcera. Jane chce zpět do Londýna, kam se dá dostat jen s pomocí kouzelného prášku Petrovy společnice víly Nezbedy. Petr Pan se svou družinou Ztracených kluků chce Jane přesvědčit o moci fantazie. Dívka nakonec pochopí, že svým ryze rozumovým přístupem ohrožuje samu podstatu pohádkového světa...

V roce 1953

vyrobilo Disneyovo studio celovečerní kreslený film Peter Pan podle předlohy J. M. Barrieho. Příběh o nezbedném chlapci, který odmítá stát se dospělým a okouzlí tím dvanáctiletou dívku Wendy patří v Anglii i v dalších zemích k nejklasičtějším dětským pohádkám. Disney již tehdy původní Barrieho poetickou fantazii nahradil do značné míry svými gagy. Na původní Disneyův film (který v Československu nebyl promítán) nyní navazuje jeho volné pokračování. V něm se s Petrem Panem setká Jane, dcera dospělé Wendy. Tvůrci vyšli z výtvarné podoby a pohádkové atmosféry prvního filmu. Nový příběh dotvořili typickými akčními gagy a mravoučným posláním o síle přátelství a fantazie.

Největší kámen úrazu

ale tkví v tom, že vám (tím méně vašim dětem) příběh nebude dávat přílišný smysl, pokud neznáte (neznají) veleslavného Disneyova Petera Pana z roku 1953. Průměrné české dítě ho rozhodně nezná, stejně jako jeho neméně slavnou knižní předlohu. Vaše ratolesti tudíž budou notně zmateny a budou vám pokládat všetečné otázky jako: „Proč jsou ta děcka převlečená za zvířátka?“, „Jaký fatální význam má pro kapitána Hooka tikání hodinek?“, „Co se nesmí říkat o vílách?“ a „Kde se tam proboha vzal ten totem?“. Podobnou zmatenost jste možná zažili už při Hookovi, ale tentokrát bude ještě intenzivnější. Každopádně, dospělí na tenhle film nepůjdou a české děti budou mít z Návratu do Země Nezemě asi podobný dojem, jako by měly třeba finské děti, kdyby byly náhle a bez varování vystaveny účinkům hraného Macha a Šebestové.

Titulek

„Produced by Walt Disney Television Animation“ dává tušit, že tenhle kousek není (a ani nemá být) srovnatelný s Disneyho animovanými velkofilmy. Animace i pozadí tudíž vypadají spíš jako z televizních „Gumídků“ (ovšem pár krátkých počítačových sekvencí je působivých), folkové písničky Jonathy Brookeové jsou jako z MTV nebo Pearl Harboru (ovšem instrumentální hudba Joela McNeelyho je skvělá) a ponaučení (tentokrát „Je dobré věřit pohádkám“) je nám cpáno do hlavy poněkud násilně tím, že různé postavy pořád opakují „Je dobré věřit pohádkám“. A i když má film pouhých 72 minut, rozhodně se nedá říct, že uteče jako voda. Obzvlášť jeho úvodní čtvrtina, odehrávající se v bombardovaném Londýně (než se děj přenese do Země Nezemě), se značně vleče.

Wendy

už je dávno dospělá, provdaná a má dceru Jane. Při bombardování Londýna musí její manžel odjet do války a ona se musí starat o Jane i jejího malého bratříčka. Díky válce ovšem Jane příliš rychle dospěla a odmítá věřit v Petera Pana, kapitána Hooka a Zemi Nezemi. Kapitán Hook, netuše, že v lidském světě existuje něco jako stárnutí, přilétá se svou pirátskou lodí a unáší Jane (kterou považuje za Wendy) do Země Nezemě, kde ji chce použít jako návnadu k polapení a definitivní likvidaci Petera Pana. Ten ovšem za pomoci víly Zvoněnky Jane zachrání, seznámí ji se Ztracenými chlapci a chce jí pomoct vrátit se do Anglie. K tomu ovšem Jane potřebuje umět létat, k čemuž je samozřejmě potřeba kouzelný prášek a víra v pohádky. S tou má Jane z neznámého důvodu problémy (je v pohádce a přitom odmítá věřit na pohádky???), takže je otevřena domluvě kapitána Hooka, který jí nabídne jiný plán...

Peter Pan

Statistické údaje
Námět (postavy): J. M. Barrie.
Scénář: Temple Mathews.
Režie: Robin Budd.
Výtvarník: John Kleber.
Hudba: Joel McNeely.
Mluví: V. Rohlíček (Peter Pan), A. Suchánková (Jane), R. Jelínek (Hook), J. Knot (Smee), M. Reifová (Wendy) a další.
Barevný, 72 minuty. Český dabing (režie J. Pecha).
Dolby digital, DTS, SDDS. USA 2002.
Distribuce v ČR: Falcon.
Premiéra v ČR: 21. března 2002.

Zkuste natočit film,

ve kterém herec každou chvíli létá: v parku, v místnosti, nad pevnou zemí, nad mořem i v plachtoví pirátského korábu! Petr Pan dlouho odolával filmařům, dokud Walt Disney nepřišel s celovečerními kreslenými filmy. V roce 1953 měl premiéru jeden z jeho dodnes nejklasičtějších dětských filmů: Peter Pan. Technicolorové kopie zářily pestrými barvami a Petr Pan se svými kamarády a Zvoněnkou létal a létal... Na další pokračování si ale dětští diváci (nyní již téměř důchodci) museli počkat skoro půl století. V roce 2001 Disneyovo studio vyrobilo kreslený film Návrat do Země Nezemě, který volně navazuje na prvního Disneyova Petra Pana. Pak se "chlapec, který nikdy nevyrostl, zato se však naučil létat" objevil i v televizních snímcích a seriálech, později i v hraných filmech. Nejnovější filmové zpracování knířkyJ. M. Barrieho nemá již slétáním a podobnými triky žádné problémy. Digitální trikyobstarají vše tak věrohodně, jako by herci skutečně létali...

Kdo je Peter Pan

Skotský dramatik a spisovatel James Matthew Barrie (1860—1936) si získal proslulost především vytvořením postavy Petra Pana. V roce 1904 napsal divadelní hru Petr Pan aneb chlapec, kerý nechtěl vyrůst. V roce 1911 pak jeho příběh rozvedl v knize Petr Pan a Wendy, která se stala oblíbenou četbou britských dětí a posléze i předlohou Disneyových snímků. První filmovou verzi však již v roce 1924 natočil pro Paramount irský divadelní režisér Herbert Brenon. Scénář k tomuto němému fimu napsal sám Barrie a on rovněž vybral pro roli Petra Pana osmnáctiletou herečku Betty Bronsonovou. Výsledná podoba filmu byla však pro Barrieho zklamáním. Práva k provozování hry, vydávání knihy a jejich užití k dalším adaptacím odkázal londýnskému sirotčinci Great Ormond Street Hospital.

Hook

Hookův pobočník Smee jen získal obsazením zkušeného a charismatického Richarda Brierse. Z party Ztracených kluků stojí za pozornost Theodore Chester, který hraje Slightlyho.
Nový Peter Pan je poutavým dětským filmem s množstvím gagů a nápadů, které i přes značnou délku filmu zaujmou malé, místy i velké diváky. Obsahuje věci méně zdařilé (růžové obláčky, do kterých děti za letu spadnou, pes-chůva s čepečkem), ale i jasnou a dětem srozumitelnou vizi přátelství, rodinné soudržnosti a smyslu pro čest.

Zvoněnka

Zvoněnka je drobná víla s křídly vážky - a tak je předvedena i ve filmu. Malou poletující nezbednici, která nemluví, ale dovede se podle nálady šklebit, durdit či usmívat, hraje mladá hvězda francouzského filmu Ludivine Sagnierová (Bazén). V poměru k ostatním postavám je trikově zmenšená, má však v příběhu významnou roli. Wendinu starostlivou tetu Millicent si zahrála známá britská herečka Lyn Redgraveová.

Zlo

v podobě kapitána Hooka a jeho kumpánů má ale humornou podobu. Hookova posádka je hlavně popletená a směšná. Děti zažijí s piráty mnohá dobrodružství, ale skutečného vítězství dosáhnou, až když se naučí zvládat sami sebe. Režisér Hogan natáčel svou oblíbenou knihu, nedokázal však příliš dobře postihnout citlivou hranici mezi dětstvím a probouzející se dospělostí. Petr Pan se ji brání překročit, avšak Wendy k ní dospívá. Přitom je právě Wendy v hereckém podání Rachel Hurd-Woodové spíše prostoduše dětská, zatímco Jeremy Sumpter dal Panovi šarm mladíka, který se dokáže postarat o svou dámu a svádět boje se zlomyslným nepřítelem. Tento malý herec, ostřílený již z několika předchozích filmových úloh, hraje Petra Pana v duchu předlohy, má navíc i charisma budoucí hvězdy. Jason Isaacs si zahrál nejen zákeřného Hooka, ale také úřednicky usedlého Wendyina otce.

Americký film

je určen nejen dětem, ale i jejich rodičům. Okouzluje hravostí a věrností předloze, nešetří však silně melodramatickými scénami. A to již od samého počátku, kdy se seznámíme s honosným bytem Wendiných rodičů. Ti své děti vychovavají se záměrem, aby jednou také dospěli v "pravé Brity". S jakou chutí se tedy děti rozhodnou následovat Petra Pana, který se kdysi rozhodl prostě nevyrůst, a pustí se s ním do her a dobrodružství! Moralitu o čistotě dětství vložil již před sto lety do své divadelní hry, později i dětské knihy, James Matthew Barrie. Cítíme ji i z moderní verze, která se chlubí především dokonalou animací. Ocitáme se v pomyslném dětském ráji, kde je dovoleno vše, hlavně nikdy nekončící hra. Wendy si však s sebou vzala i střízlivý rozum. A to se nakonec Petru Panovi málem stane osudným...

Wendy

Vypravěčkou příběhu je malá Wendy. Žije s rodiči a bratry ve viktoriánském Londýně, kde před spaním mladším sourozencům ráda vypráví pohádky o pirátu Hookovi, který má hák místo ruky. Jednoho dne vpadne do jejího pokoje oknem podivný kluk - vypadá jako malý faun a dovede létat a kouzlit. Doprovází ho malá haštěřivá víla Zvoněnka. Petr Pan vezme Wendy a její dva bratry na rozpustilý výlet - odletí s nimi do Země-Nezemě, kde je vůdcem party Ztracených kluků. Nejsou zde však sami - pirátském korábu tu vládne ukrutný kapitán Hook, Panův věčný soupeř. Peter Pan nedbá žárlící Zvoněnky a přibere Wendy do klukovské party. Hook vytuší příležitost k překvapivému výpadu...

Nový americký film

o dobrodružstvích Petra Pana a jeho kamarádky Wendy je první hranou verzí známého britského příběhu, ve které se (díky digitálním trikům) doopravdy létá. Právě potíže s věrohodností těchto scén filmaře dlouho nutily natáčet tuto oblíbenou pohádku britských dětí buď jako kreslený film, nebo s pomocí televizních triků. První filmová verze vznikla sice již v roce 1924, ale teprve Disneyův kreslený Petr Pan z roku 1953 byl přijímán s nadšením (pokračování s názvem Návrat do Země-Nezemě vzniklo roku 2001, znají i čeští diváci). Populární je Spielbergův snímek Hook, ve kterém se v roce 1991 sešli Robin Williams a Dustin Hofman. Nynější Petr Pan (hraje ho čtrnáctiletý Jeremy Sumpter) je právě takový, jaký má být - veselý zvědavý kluk, který se nebojí pustit do boje s lodí plnou pirátů, aby ochránil své kamarády.