Hogan

Hoganova dokonalá znalost předlohy a scénáře se ukázala být velmi praktickou také během natáčení. Občas totiž došlo k situacím, kdy se scénu, která fungovala na papíře, nedařilo uspokojivým způsobem zfilmovat. „Když jsme narazili na scénu, kterou se nám nedařilo natočit, P. J. se pokaždé vrátil zpět ke knize,“ říká Jason Isaacs, který se během příprav na dvojroli kapitána Hooka a pana Darlinga také ponořil do Barrieho knih. „Kdyby dnes Barrie žil a měl k dispozici hollywoodské studio, natočil byl přesně takový film jako P. J.“

Kniha

„ je úžasná – velmi obsáhlá a plná skvělých postav a nádherných okamžiků. Máte pocit, že J. M. Barrie do ní vložil úplně všechno, co ho kdy napadlo,“ říká P. J. Hogan, který je režisérem i scénáristou nového filmového zpracování. „K tomuto filmu mě přitahoval zejména fakt, že nebyl dosud nikdy natočen. Ano, ve skutečnosti už film o Petru Panovi vznikl, ale nikdy nebyl zfilmován celý příběh. Byla zde spousta skvělých míst, která ještě na stříbrné plátno nikdo nepřevedl.“
Poté, co se stal Hogan režisérem filmu, zcela přepsal předchozí pracovní verzi scénáře Michaela Goldenberga (Kontakt). Jeho důvěrný vztah k literární předloze dal scénáři úplně nový rozměr. „Připadá mi, jako by měl P. J. celý scénář i knihu v nějakém duševním kapesním počítači, který může vždycky vytáhnout,“ říká Olivia Williams, která hraje paní Darlingovou. „Ve filmu snad není ani jedna fráze, která by zároveň nebyla v Barrieho knize. Připadá mi úžasné, jak přirozený a moderní film se podařilo natočit podle 100 let starého příběhu.“

PresskitO FILMU

Představte si svět, jaký jste ještě nikdy neviděli. Svět, ve kterém je každý den novým dobrodružstvím, kde nikdy nevyrostete nebo nezestárnete. Takový je svět Petra Pana – řinčící meče, vratká paluba lodi Jolly Roger, vzrušení z létání… a kouzelná síla skrytého polibku.
Tento příběh o dobrodružství, objevování a snech se těší přízni publika po celém světě již od chvíle, kdy byl před 100 lety poprvé představen jako divadelní hra. Klasická kniha J. M. Barrieho o chlapci, který nikdy nevyrostl a dívce, jejíž rodina jí brání v tom, aby také navždy zůstala dítětem, získala v průběhu doby mnoho různých podob, avšak nikdy nebyla plně převedena na filmové plátno.

Film

je namíchaný z motivů a obrazů, které jsme už všichni někdy viděli, nebo si je lehce představíme, herci hrají dobře, ale zase jen přesně podle určeného typu (nejvíce myslím zaujme Jeremy Sumpter jako titulní hrdina – mimochodem jeden z mála chlapeckých filmových přestavitelů této role, ve většině filmových adaptací hrají kupodivu Petra Pana dívky, mezi nimi např. Mia Farrow ve filmu z roku 1976).Myslím si, že stojí za to vytáhnout srovnání se Spielbergovým Hookem, který sice také nebyl žádným oslnivým úspěchem, ale i když byl co se týče fasády méně propracovaný, stál v základech na dobrém a přitažlivém nápadu. A taky měl Robina Williamse, kterému ten praštěný kostým Petera Pana perfektně sednul.

Filmu se na jednu stranu

jakoby nedá nic vytknout. Vždyť vše je jak má být, Peter Pan lítá, aniž by budil nedůvěřivý úsměv na tvářích diváků, kapitán Hook je charismatický krvežíznivý zlosyn, Země Nezemě je tak „krásně“ barevná a příběh je napsaný věrně podle známé a oblíbené historky. Tak proč to tedy nefunguje?
Protože je to prostě moc korektní, moc přesné, moc uhlazené. Je všechno takové pěkné, ale bez života, oslnivé, ale bez překvapení, nemá to šťávu. To je hlavní důvod nevelkého úspěchu drahého filmu na světových plátnech. Legračních pirátů jsme si užili dost v Pirátech z Karibiku a létajících soubojů zase v pokračováních Matrixu a moc víc nám Peter Pan bohužel nenabídne.

Z čerstvé

adaptace klasického příběhu J.M. Barrieho jsou cítit nemalé ambice. Tvůrci snímek oděli do luxusního trikového kabátu, takže se dočkáme velkého množství poletujících postaviček, průletu vesmírem, zářivého nebe všech barev, poskakování po růžových mráčcích, soubojů v plachtoví a obrovského digitálního krokodýla. Chvíli je to sice hezké na pohled, ale nakonec to všechno působí vyčpěle a sterilně. Jakoby producenti snímku zapomněli na to, že příběh o síle fantazie potřebuje spíš než pořádnou investici do rozpočtu pořádnou dávku imaginace tvůrců.

Na tomto

fantastickém místě je přemnoho příležitostí k zábavě, nicméně Patera Pana nejvíc baví šikanovat světáka kapitána Hooka a jeho nebohou bandu nešikovných pirátů. Není divu, že Hook má na Pana spadeno, a že se mu vždy rozčilením rozklepe hák na pahýlu ruky, jen co zvětří jeho přítomnost. Wendy a její bratry čeká v novém prostředí nejedno překvapení a zážitek, včetně zhruba stejného počtu překážek a obtíží. Vedle černé pirátské lodi je tou největší pro zvolna dospívající Wendy fakt, že Peter Pan ač chlapec k nakousnutí, není schopen milovat.

Wendy

je vzorné děvče ze vzorné středostavovské anglické rodiny, má dva vzorné (ždibíček rozpustilé) bratříky, kterým vládne železným právem starší sestry, trochu neprůbojného otce, jinak ovšem vzorného anglického džentlmena, a po všech stránkách báječnou maminku. Do jejich uhlazeného světa pronikne jednoho večera neznámý host. Je jím Peter Pan, chlapec, který se kdysi rozhodl, že ani za mák netouží po tom vyrůst a stát se vzorným zaměstnancem nějakého vzorného úřadu ve službách vlasti a Jejího veličenstva a radši emigroval do Země Nezemě, kde s partou podobných výlupků prožívá jedno dobrodružství za druhým. Malé povyražení ve Wendině pokoji (v kterém hrál hlavní úlohu pes a stín) se nakonec vyvrbí ve velké dobrodružství, které mají v doprovodu Petera Pana a jeho tlupy veselých zbojníků (neplést si to s podobnou bandou zbojníku sherwoodských) Wendy a její bratři strávit v Zemi Nezemi.

Dokina

Ze zámoří dorazila k našim břehům nová adaptace klasického příběhu, která měla větší ambice, než dokázala naplnit. Méně pohledných digitálních exteriérů a více legrace, nápadů a fantazie, tak bude nejspíš znít vzkaz filmařům od jejich diváků.
Možná je poněkud redundantní psát něco o ději filmu, který nese název Peter Pan. Stačí myslím ujištění, že se vskutku jedná opravdu o film podle starého dobrého příběhu o chlapci, který nechtěl zestárnout a nikoliv o žádnou drsnou autorskou výpověď na téma svět mladého homosexuála narkomana poznamenaného rodinným traumatem, který přespává v parcích a z posledních sil uniká mafii organizující dětskou prostituci. Přesto si přece jen pár duchaplných větiček na úvod neodpustím:

Při nejlepší vůli

nemohu říct, zda se tahle filmová pohádka (dabovaná, ale dvouhodinová) bude líbit dětem, navíc českým dětem! Dospělejší divák může aspoň ocenit upřímnou snahu tvůrců vytvořit něco „hřejivě lidsky pozitivního“. Aby se to ale s tímhle těžce uchopitelným a přitom natolik kultovním materiálem beze zbytku povedlo, k tomu by byl zapotřebí mnohem (ale opravdu MNOHEM) lepší scenárista a režisér. Tenhle film vypadá, jako by někdo hodně bohatý chtěl za každou cenu zfilmovat „Petra Pana“ a nenechal se přesvědčit, že ani ten největší rozpočet z téhle krásné knížky neudělá zfilmovatelný materiál. Může s tím nějak souviset skutečnost, že jedním z producentů byl Mohamed Al Fayed? A že producentem Hooka byl jeho syn Dodi...?

Triky

mají vůbec překvapivě proměnlivou kvalitu. Zatímco třeba obrovský krokodýl (digitální), pronásledující Hooka, vypadá opravdu strašidelně a realisticky (jako něco z Jurského parku), scény s létáním a mnohé zadní projekce (také digitální) vypadají téměř trapně a rozhodně ne lépe než ve třináct let starém Hookovi!
Nový Petr Pan by byl asi nejzajímavější pro dospělého diváka, který zná původní předlohu, je si vědom rozdílů mezi výrazovými prostředky literatury a kinematografie, a tudíž může se zájmem sledovat, jak se filmaři vyrovnali s různými úskalími tohoto textu, jehož kouzelnost do značné míry souvisí s tím, jak je vyprávěn (ve třetí osobě).

kapitán Hook

A jak dopadl kapitán Hook? Ve filmech i divadelních adaptacích tohoto díla je jakousi tradicí, že otce a Hooka vždy hraje tentýž herec. Nejinak je tomu i tentokrát a obou rolí se zhostil Jason Isaacs (Horizont události, Patriot). Bohužel je příliš málo drsný na drsného kapitána Hooka a příliš málo upjatý na upjatého tatínka. Z dalších rolí stojí za zmínku jen dokonale anglická maminka Olivia Williamsová.
Film by pochopitelně chtěl být magický a snový a místy se mu to daří – třeba když Petr a Wendy sledují zásnubní tance víl a začnou také tancovat, což z úkrytu pozoruje kapitán Hook, zničený náhlým poznáním, že Pan už není „jeho“, ale „patří“ teď Wendy. V některých okamžicích je vidět, že se tvůrci snažili o něco novátorského: Třeba když uvidíme kapitánův pahýl bez háku nebo když se objeví mořské panny, jež vypadají jako něco z japonského hororu. Ovšem přinejmenším ve stejné míře se dočkáme věcí, které jsou úlitbou nejmenším dětem a ničí případné vyšší ambice tvůrců: Například groteskově komické Zvoněnky (která nemluví, jen vydává „legrační“ zvuky) nebo neuvěřitelně trapného pirátského papouška (jednonohého), který vypadá jako hodně odbytá loutka ze „Studia Kamarád“.

Titulní postavu

ztvárnil patnáctiletý Jeremy Sumpter (prý vůbec poprvé v historii kinematografie hraje Petra Pana chlapec) a pro roli Wendy Darlingové filmaři v konkurzu objevili dvanáctiletou Rachel Hurd-Woodovou. Nejenže ani jeden z nich nevypadá jako typické hollywoodské „roztomilé dítě“, ale navíc mezi nimi funguje taková chemie, že některé americké rodinné spolky dokonce film označily za pedofilní! To je ale samozřejmě naprostá pitomost a nejerotičtější scénou filmu je jeden polibek na ústa. Vlastně ne. Nejerotičtějšími scénami jsou všechny, ve kterých vystupuje víla Zvoněnka neboli Ludivine Sagnierová (ano, to je ta mladá slečna, která se tak provokativně povalovala kolem Bazénu). Ale ta je plnoletá.

Chlapec,

který nechtěl vyrůst. Malá Wendy, která s ním odletěla z příliš upjatého Londýna do kouzelné Země Nezemě. Kapitán Hook, který tu na ně čeká se svými piráty. A pak ještě indiáni, mořské panny, létající víly, tikající krokodýl... Prostě všechny ty kouzelné postavičky, které zná celý svět z pohádek J. M. Barrieho. Tedy, skoro celý svět. S výjimkou některých bývalých komunistických zemí.
Z našich kin známe Spielbergova Hooka nebo nedávný animovaný Návrat do Země Nezemě. V obou případech ale jde pouze o „variace na motivy“, a i když vzniklo mnoho televizních „Petrů Panů“ (včetně neuvěřitelného muzikálu s Vlastimilem Harapesem, Hanou Zagorovou a Lucií Bílou z roku 1989!), žádné celovečerní zpracování jsme nemohli vidět snad nikdy, kniha u nás v posledních desetiletích nevyšla, a tak jsou české děti tímto fenoménem prakticky nedotčeny. Nevím, nakolik je to škoda z hlediska dětí a jejich vývoje, ale rozhodně to v našich kinech hraje v neprospěch nejnovější velkorozpočtové adaptace režiséra P. J. Hogana (Svatba mého nejlepšího přítele). Nejlépe zvládnutým aspektem tohoto Petra Pana je bezpochyby casting.

Príbeh

je síce založený na rovnomennom románe J. M. Barrieho, ale povedzme si otvorene: ten je tak priamočiary, že veľa priestoru pre prekvapenia neponúka. Deti z reálneho sveta jednoducho pomáhajú Petrovi Panovi v boji proti zákernému pirátovi Hookovi, kým ich rodičia v reálnom svete umierajú strachom, hnevom a obavami o ne. To je asi tak všetko. Ak teda nepočítame hrsť drobných, lepšie či horšie zabalených životných poučení. Hoci je Peter Pan príbehom pre deti, nie je príliš vtipný, skôr iba úsmevný. Veľká väčšina detských hereckých výkonov nestojí za reč, poteší akurát Jason Isaacs v dvojúlohe - ako "podpapučový" tatko a ako kapitán Hook. Isaacs ako jeden z mála pochopil, čo sa od neho očakáva - totiž preháňanie a štylizácia. Detskí predstavitelia zabudli, že hrajú v rozprávke, a tak sú ich výkony "priveľmi realistické", bez potrebného iskrenia dialógov a ľahkosti. Steven Spielberg sa pred desaťročím vo svojom Hookovi s podobnou látkou vyrovnal oveľa lepšie.
Ťažko povedať, kto je cieľovou skupinou filmu. Z príbehu si dospelí veľa neodnesú, no je možné, že ich zaujme forma. Žeby deti? Z tých dvadsiatich, ktoré sa ako testovacie publikum zúčastnili novinárskej projekcie, vydržali do záverečných titulkov asi iba tri. Všetky ostatné zdrhli. Tak čo si o takom filme myslieť? Azda len to, že forma zvíťazila nad obsahom...

triky

Už pri prvých záberoch je vidieť, že triky pre tento film sa nevyrábali v "3D štúdiu" a rozpočet nebol malý. Koniec koncov, animátori z presláveného Lucasovho ILM sa do filmov s malým rozpočtom dvakrát nehrnú. Z filmu Peter Pan sa zdá, akoby všetky ostatné divízie ILM, ktoré Lucas nepotreboval na generáciu trikov pre tretiu epizódu Hviezdnych vojen, bojovali v Zemi Nezemi. V niektorých momentoch síce triky trochu pripomínajú temnejšie časti Harryho Pottera či Ako prichádzajú sny, no stále zostáva veľa originálneho a veľmi poetického. Napríklad úžasná scéna príletu pirátskej lode do zahmleného reálneho Londýna patrí k tomu najkrajšiemu, čo kedy trikoví machri stvorili. V podstate všetko, čo sa odohráva vo vzduchu, stojí vďaka desiatkam zaujímavých nápadov za zhliadnutie. Rozhodne sa pri tom nebudú nudiť ani tí, ktorí už dávno nie sú "-násťroční". Ak ste niekedy mali "lietajúce sny", asi vyzerali podobne ako v Peterovi Panovi, nie? Keby len lietanie bolo také ľahké ("Musíš pri tom myslieť na samé príjemné veci"), ako to neraz opisujú deti vo filme... Ocenenie práce animátorov aspoň prostredníctvom oscarovej nominácie za triky je teda na mieste.

Blokbaster

Bolo-nebolo, v čase, keď v Londýne každý večer plápolali tisícky krbov, žila v jednom obrovskom dome s rodičmi a mladšími bratmi aj malá Wendy. Každý večer v posteli súrodencom rozprávala dobrodružné príbehy o udatných bojovníkoch, zlých nepriateľoch a tajomných stvoreniach. Jedného dňa sa v ich izbičke objavil Peter Pan s drobučkou rozprávkovou vílou a pozval ich do ďalekej Zeme Nezeme. Tam ich vzápätí napadol zloduch Hook so svojimi pirátmi - a oni zo seba musia vydať maximum, aby ochránili jeden druhého...

Určite

ste počuli názory, že Hoganov Peter Pan je najlepšou adaptáciou známej knihy plnej dobrodružstiev v Zemi-Nezemi. Tento výrok je pravdivý len čiastočne - ako najlepšia hraná verzia Petra Pana funguje spoľahlivo, ale na animovaný film z roku 1953 nemá šancu. Bol som ňou príjemne prekvapený a už som poškuľoval dokonca po hodnotení s prvým číslom 8, ale napokon ho na slovenské pomery táto verzia nedostane. Dôvod je prozaický - dabing filmu nepomáha, ale ho skôr zabíja. A keď otvorí Wendy po prvýkrát ústa a slovenský divák počuje Táňu Pauhofovú a nebodaj si spomenie na minuloročnú česko-slovenskú koprodukciu Čert vie prečo alebo fakt, že má Pauhofová takmer o desať rokov viac ako dvanásťročná Wendy na plátne, je jasné, že si odnesiete horší divácky zážitok, ako predkladá pôvodná látka. A len čert vie prečo je to u nás s dabingom tak, ale je to obrovská škoda! A tak, milý ITA Film, dostávaš za výslednú kópiu so slovenským bonusom o bod menej ako za pôvodný import!

Ale nikto

nemôže namietať proti skutočnosti, že sto miliónov dolárov bolo vyhodených do vzduchu resp. že boli použité neúčelovo. Práve naopak, všetky reálie sú dobre zvládnuté a efekty nepôsobia ani príliš umelo. Výborne!
Na koniec som si nechal herecké obsadenie. Detskí predstavitelia nie sú až takí známi a po stránke hereckých rolí odvádzajú statočný nadpriemer. Zaujímavosťou je aj fakt, že Petra Pana hrá po prvýkrát skutočne chlapec a nie vyrastený muž v stredných rokoch :). Vyzdvihnúť však treba najmä európsku trojicu dospelých hercov. V malej roličke mamky Wendy sa mihne spoľahlivá Olivia Williams, úlohu Tinkerbell si odzvonila zvodná Ludivine Sagnier (ktorá pomútila mužské publikum priamo z ležadla pri Bazéne) a hereckému ansámblu dominuje Jason Isaacs. Podobne ako v iných adaptáciách, aj tu si rolu otca Wendy a kapitána Hooka strihol jeden herec. Brit Isaacs je jedným slovom výborný a úspešne kráča vo vytýčenej ceste záporných predstaviteľov. Po Patriotovi a Harry Potterovi už neprekonáva iba sám seba, ale aj Dustina Hoffmana z Hooka.

O tom,

že Peter Pan nie je najlacnejšou záležitosťou svedčí stomiliónový rozpočet. Ale ruku na srdce, len veľmi málo analytikov mohlo dúfať, že sa tento projekt skutočne zaplatí. Hoci predpoklady neboli najhoršie a adaptácia je skutočne verná, oslovuje Hogan oveľa menej divákov ako Spielberg s Hoffmanou a americkým srdiečkom menom Julia Roberts. Ani samotný distribútor nepodporil svoj film megakampaňou a spoľahol sa iba na vianočné načasovanie. Lenže úspech sa nedostavil a keď Hogan neuspel v USA, len veľmi ťažko môže dúfať, že sa mu film vyrentuje v Európe, Austrálii či Ázii, pretože nedostatok zvučných mien je predsa len kľúčový.

Za zvýšený

adrenalín a napínavé sledovanie filmu je zodpovedný austrálsky režisér P.J. Hogan. Hoci krajina pôvodu tohto talentovaného režiséra neodkazuje na kontinent za Veľkou mlákou, a tak aj jeho znalosť pôvodnej adaptácie bola skôr krátkodobá, t.j. nevyrastal s ňou ako domáci Američania, ale pričuchol k nej cez animovanú a neskôr Spielbergovú verziu. Jednu vec nemožno Hoganovi uprieť - že zabudol na svoj austrálsky esprit a Petra Pana natočil ešte dospelejšie ako Spielberg, no zároveň dokáže osloviť aj detského diváka.