Filtry v digitální fotografii

Typický digitální fotoaparát střední třídy dnes
nabízí rozsah optického zoomu přibližně 36-
108 mm v přepočtu na kinofilm. Na objektivu
fotoaparátu najdete napsanou ohniskovou
vzdálenost menší, většinou kolem rozsahu
6-18 mm. Údaj uváděný na objektivu je takzvaná
reálná ohnisková vzdálenost objektivu,
která vyplývá z konstrukce jak optiky samotné,
tak i velikosti snímače. Bohužel z reálné
ohniskové vzdálenosti si těžko dokážeme
představit, jaký záběr lze s objektivem pořídit,
takže výrobci v manuálech a na krabicích
fotoaparátů uvádějí ohniskovou vzdálenost
přepočítanou na kinofilm. To v praxi znamená,
že s objektivem o přepočítaném ohnisku
36 mm pořídíme stejně širokoúhlý záběr
jako s objektivem s reálným ohniskem 36 mm
u kinofilmového fotoaparátu.
Společnost Nikon nabízí bohatou škálu příslušenství. Vlevo sluneční clona,
vpravo širokoúhlá předsádka 0,8x.
Záběry pořízené s ohniskem do cca 40 mm
považujeme za širokoúhlé, od ohniska 70 mm
a výš jde o takzvané teleobjektivy, tedy objektivy
přibližující scénu. V digitální fotografii je
z principiálních důvodů poměrné těžké sestrojit
objektiv s velmi krátkým ohniskem. V amatérské
třídě nenabízí žádný digitální fotoaparát
ohnisko kratší než 28 mm (přepočítaných).
Pokud potřebujeme ještě širší záběr, jediným
řešením je použití předsádky. Naopak dlouhých
ohnisek lze dosáhnout poměrné snadno, takže
i v kompaktním provedení se vyrábějí fotoaparáty
s ohniskem až 380 mm.
Zde je opět potřeba, stejné jako v předchozích
publikacích edice Praktická fotografie, upozornit
na zcela odlišné fungování digitálního zoomu.
Řada výrobců uvádí u svých fotoaparátů,
že nabízejí například až 15x zoom s rozsahem
35-525 mm, což je ovšem hodnota dosahovaná
kombinací 3x optického zoomu s 5x digitálním
zvětšením. 5x digitální zvětšení se však zcela
dramaticky podepíše na kvalitě fotografií, protože
není dosahováno optickým přiblížením obrazu,
nýbrž přepočítáním získaných informací.

Oživte svoje fotografie

Přechodové filtry ovlivňují
barevné podání motivu
nebo jeho kontrast v různých
místech snímané
scény. U těchto snímacích
filtrů je jedna jejich
polovina čirá, nebo jinak
barevně zabarvena než
polovina druhá, přičemž se
využívá efektu postupného
přechodu z barvy do čirosti
nebo do jiné barvy. Používání
přechodových filtrů
se může rovněž využít ke
zvláštním efektům, k podání
neobvyklé atmosféry
a nálady. Zpravidla jsou
v otáčívá objímce. Mnohdy
se využívají také kombinace
dvou přechodových
filtrů. K základní výbavě
fotografa by měl patřit
zejména přechodový šedý
filtr, který je z poloviny
neutrálně šedý a jenž dobře
slouží k vyrovnávání rozdílu
jasu (zejména v krajině,
ale i při práci v interiéru).
Přechodové filtry jsou mezi
fotografy velmi oblíbené.
Nejčastěji se používá již
zmíněný čirý s jednou
polovinou zabarvenou do
šedé, dále do tmavě šedé,
do modra, do růžové, do
červena, do zelena, do hnědé,
do žluté a do fialové.
Vícebarevné přechodové
filtry u COKIN mají souborný
název Varicolor.
Snímek s použitím šedého filtru ND8 (nahoře)
a bez použití filtru (dole). Foto Fomei.
UV filtr zvýrazní sytost oblohy, jak ukazuje tato montáž. Pro digitální fotografii nemají
však UV filtry takový význam jako v klasické.

• Filtry pro efekt pohybu

Skupina několika typů filtrů, lišících se uspořádáním
pole, vzbuzující efekt neostrosti simulující
pohyb. Jde například o filtr, který má ostrý
střed, z něhož vychází neostrost budicí dojem
pohybu okolí. Jiný filtr má okolo ostrého středu
snímku difuzní zóny, které se mohou otočením
měnit. V současné době lze však výhodněji
efektu pohybu docilovat pomocí úpravy digitální
fotografie.
Filtry pro reflexy,
hvězdičkové filtry, síťové filtry
Skupina filtrů, které podle svého uspořádání
vytvářejí na snímku jednu nebo více „světelných
hvězdic" nebo křížových reflexů od
světelných zdrojů; například jen COKIN má
nabídku celkem 5 druhů s onačením „Stars".
Bohatost paprsků může být závislá nejen na
typu filtru, ale i na světelnosti a ohnisku objektivu
a samozřejmě závisí na typu snímku a druhu
světelných zdrojů v něm. Existují také filtry
s vyrytými paralelními pruhy na povrchu, které
vytvářejí paralelní zkřížení zářících paprsků.

Efektové filtry

Velmi oblíbená skupina filtrů, jejichž hlavní
vlastností již není změna spektrálního složení
světelného signálu, ale proměny ostrosti, kontrastu
i celé povahy motivu. Jejich dominující
účinek tedy není v oblasti nápravy věrného
podání skutečnosti, ale směřuje do oblasti skutečnost
výrazně přetvářející. Jejich hlavní užití
není tedy ve vědecké a technické fotografii, ale
spíše v oblasti reklamní, užitkové. Jejich úči-
Polarizační filtr odstraňuje reflexy na nekovových plochách
a také zvýrazňuje sytost barev. Autor: Kateřina Scheuflerová
Přechodový oranžový filtr. Přechodové filtry
obecně mohou výrazně pomoci zatraktivnit motiv.
Autor: Kateřina Scheuflerová
nek je povahy spíše psychologické. Jde o velmi
rozsáhlou skupinu, z níž v ukázkách představíme
nejcharakterističtější zástupce.
• Bodový vinětující filtr
Má čirý střed a matované okraje, přičemž
struktura matování může být různá. Snímky
jsou ve středu ostré, k okraji matné.
• Mlhový filtr
Lehce mléčně zakalený filtr v celé ploše, jímž
se docílí lehce mlžného podbarvení záběru.
• Bodový změkčovací filtr
Má čirý střed a strukturované změkčující okraje,
přičemž struktura změkčení může být různé
intenzity. Snímky jsou ve středu ostré, k okraji
dosahují plynulého změkčení.
• Změkčovací filtr
Čirý filtr s jemnou strukturou vedoucí k měkkému
podání snímku. ROWI má například ještě
filtr DUTO s jemnými kruhovými strukturami,
jímž se dociluje vyššího účinku změkčení.
Propracované filtry pro změkčení záběru má
zejména MARUMI (např. Foggilizer Filter,
Diffusion Filter, Soft Filter)
• Podvojná čočka
Optický filtr, jehož jedna polovina má například
+2 dioptrie (u ROWI). Je tak možné ostře
zobrazit motiv v blízkém popředí až do nekonečna.
Existují také filtry, které dávají pravý
opak - silně rozostří polovinu motivu, čímž
docílí efektu zdůraznění ostré části motivu.
• Středová čočka
Čočka, která má ve středu +3 dioptrie, čímž
se docílí efektu ostrého středu a rozostřeného
okolí. Jiný typ filtru této skupiny vyvolává
dojem ostrého středu, od něhož okolí ubíhá
v jakýchsi kruzích.

Filtry v digitální fotografii

• Modrý konverzní flitr
Typ opravného filtru, který zvyšuje teplotu
chromatičnosti až o 2 100 K. Může se použít
pro simulované noční snímky pořízené za
dne. Při barevných záběrech pod vodou může
odstranit nebo zeslabit zakalení vody.
• Oranžový konverzní filtr
Snižuje teplotu chromatičnosti o 2 100 až 2 300 K
podle své optické hustoty, odstraní tudíž zejména
barevné chyby, které vznikají při vysoké
barevné teplotě scény, když neodpovídá nastavené
teplotě chromatičnosti snímače. V praxi
se v barevné fotografii například může použít
při záběrech v lese, v parku, pod stromy u vody,
kdy scéna získává modrozelené zbarvení,
které filtr s úspěchem odstraní.
• „Zářivkový" filtr
Je typem korekčního filtru fialového tónu, který
se používá ke korekci hnědo-zeleného nebo
zeleného nádechu, jenž vznikne při osvětlené
scény běžnou bílou zářivkou, kdy může selhat
automatická balance barev.
• Skylight filtr
Je často používaný velmi jemně purpurový filtr,
který odstraňuje například polední opar a blokuje
UV záření do 365 nm (HAMA Skylight
l A). Odstraňuje obecně modrý nádech, barvy
na snímku působí jemné kontrastněji a s teplejším
nádechem. Vedle základní verze dodávají
výrobci zpravidla ještě skylight filtr s větší
optickou hustotou vedoucí k mírně zesílenému
účinku, který se projevuje zejména v rozsahu
zelené barvy.
• Morning & Evening filtr
Má velmi jemný modrý tón, čímž v podstatě
dosahuje opaku efektu filtru skylight. Vyrovnává
světelnou atmosféru v ranních a podvečerních
hodinách, kdy je sluneční svit chudší
na krátkovlnné záření. Ztráta světla je u něho
kolem půl clony.
• Sépiový filtr
Svou sépiově hnědou barvou vede v barevné
fotografii k cílenému nahnědlému tónu. Také
se může použít při snímání pod vodou, kde
odstraňuje modrý nebo zelenavý nádech (podle
typu filtru).

Cirkulární polarizační filtry

Cirkulární (okrouhlé) polarizační filtry jsou
určeny pro foto a videopřístroje, jejichž měřící
systém pracuje s polarizovaným světlem.
Nemají vliv na měřící systém. Působí stejně
jako lineární typ, ale světlo přivádí do kmitavého
pohybu (kdežto lineární typ propouští světelné
vlnění jen v jedné rovině).
• Opravné filtry
Obecně způsobují změnu barevného podání
motivu, zvyšují nebo snižují barevnou teplotu.
Jde o širší skupinu filtrů, do níž se schovají
i filtry s názvem korekční, konverzní či světlo
vyrovnávající. Používají se jak při cílené změně
barev příslušnou barvou filtru („noční snímky
při denním světle"), tak při korekci teploty
barev. Poslouží také k opravám posunu barev.
které vzniknou při nevhodném nasvětlení scény
v přírodě (zelenavý tón pleti v lesním zákoutí),
nebo v čase extrémnějších světelných situací
(ranní a podvečerní hodiny). Vedle mezních situací
časových se chromatičnost slunečního světla
mění i v závislosti na stupni zeměpisné šířky,
nadmořské výšce i atmosférických podmínkách.
V podstatě se opravné filtry snaží napravit to, že
lidské oko se adaptuje na osvětlení prostředí,
zatímco snímač je nastaven většinou automatikou
na určitou teplotu chromatičnosti.

Polarizační lineární filtry

Slouží k získání lineárně polarizovaného světla.
V praxi vedou podle postavení filtru ke
snížení nebo úplnému odstranění reflexů na
nekovových plochách (vodní hladině, sklu,
keramice...). Úplná polarizace nastává jen při
dopadu světla pod určitým úhlem (u vody je to
například 37°), ideální úhel záběru se pohybu-
Jak používat
filtry
Používání filtrů má i ve
světě digitálních zásahů
do snímků své významné
místo, neboť funkci
některých filtrů lze digitálně
nahrazovat jen velmi
obtížně nebo vůbec ne
(polarizační filtr). Naopak
funkci určitých typů filtrů
pro klasickou fotografií lze
poměrně jednoduše nahrazovat
digitálními zásahy;
pro nákup a používání filtrů
je tedy vhodné být poučen
jak v klasické, tak digitální
fotografii a při výběru
a užití filtru by mělo hrát
roli také to, zda běžně pro
úpravu fotografií využíváme
počítač nebo ne. Fotograf
krajinář se nemůže bez
filtrů vůbec obejít, a to jak
v barevné, tak v černobílé
fotografii. A závěrem to
nejpodstatnější: každé
použití filtru musí mít své
odůvodnění, nesmí být
nahodilé, s filtry nutno
pracovat citlivě.
Shora:
• Šedý filtr NEO MC-ND2.
• Cirkulační polarizační filtr
Marumi MC C-P.L.
• UV filtr Marumi.
Foto dodavatel filtrů,
společnost Fomei.
je zpravidla mezi 30-40°. Polarizováno je částečně
i světlo oblohy, polarizačního filtru lze
tudíž využít i k jejímu ztmavnutí bez deformace
barev. Obecně polarizační filtry zvýrazňují
sytost a čistotu barev, zejména pří bočním světle.
Protože filtrují UV záření, snižují také opar
při krajinářských snímcích.